Jak vypadá běžný den v ITeuro? Není to až tak jednoduché. Hned na začátku dne stojí před každým z nás výstup do třetího patra po kamenném schodišti, který zaručeně rozproudí krev. Fyzicky nadupaní borci jedou bez pauzy, méně zdatní odpočívají v předklonu na mezonetu. Brzy vstávající nespavce je třeba překročit, protože si dávají pětiminutovku ve spacáku, aby nabrali síly.
Na samém vrcholu stezky otevírají bránu šampionů, kterou se zanoří do podlouhlé chodby, ze které vpadnou do svých kanceláří a usadí se na oblíbené sesli. Je třeba zmínit to, že první toho dne si ještě udělá prověrku paměťového modulu při dekódování kódovacího kódopřístroje zadáním validního kódu. Zapomnětliví utíkají za nesnesitelného kraválu bezpečnostní sirény domů a v rámci profesionální ukázky zkratového jednání již ani nestačí překračovat kolegy na mezonetu.
Vraťme se ale do kójí jednotlivých zaměstnanců. Po obligátní sérii přesně nacvičených aktivit, jako jsou příprava teplého moku, ať už kávy nebo čaje, a vlídném ranním pozdravu s upřímným úsměvem svým kolegům, zapínají pracovní stroje, zahřívají disková pole a roztáčejí je do plných otáček. V průběhu dne řeší širokou škálu příležitostí, analyzují, konzultují, testují, programují a… Prásk ho, nastává nejlepší část pracovního dne, oběd!
Šiky zaměstnanců se formují na chodbě do dvoustupu. Spořádaně, plynule, bez zbytečného předbíhání a postrkávání ajťáci opouštějí firmu, aby se posilnili na zbývající část dne. Jedná se o takzvanou pípšou, kdy postupně jeden po druhém rozehrají opakující se tóny docházkového docházkopřístroje sejmutím svého čipu.
Je vyloučena jakákoliv postobědová únava, a proto se navrátivší pilné včelky znovu rozlétají po chodbě do svých úlů, aby pokračovaly v tom, co začaly, nebo rozpracovaly příležitosti nové.
Po dobře vykonané práci odcházejí zaměstnanci tím samým schodištěm domů. Nejlépe potichu, aby je kolegové nevyzvali na odpolední partičku šachu nebo lakrosu, nebo aby je někdo nenutil otočit včerejší rundu. A tak ladným, tanečním, schodišťovým krokem se ubírají každý svým směrem. Poslední dobrodruh, s nervozitou v konečcích prstů, kóduje kódopřístroj, aby svým validním kódem zakódoval další dva kolegy, kteří to již nestihli a bez hnutí čekají na další ráno na kolegu zachránce, který je opět odkóduje.
Tak zase někdy u nás v ITeuro – a s nadhledem!
Martin Hlaváček, liniový vedoucí
Článek byl publikován v časopisu IN-IT, čísle 2/2021.