S narůstajícím počtem agend, které výrobní firmy musely nebo potřebovaly začít řešit jinak než tužkou a papírem, se historicky dostávala do podniků řada různých aplikací. Tím leckde vznikly spletence třeba dvacítky rozličných systémů. Každý software měl jiný účel, životnost, podporu a leckdy i dodavatele. Nástroje fungovaly autonomně, nepropojené, takže už obyčejné pořizování dat bylo drahé. Udržovat vše v chodu, stabilní a spolehlivé se stalo extrémně náročné a značně neefektivní. A zastupitelnost lidí, kteří tomu organizmu rozumějí? Mizivá.
Bylo by hezké teď konstatovat, že popsaný stav je u moderních společností minulostí. Jenže komplikovanou, nesoudržnou až rozpadající se architekturu informačních systémů naopak nacházíme při první návštěvě příliš často. Není problém modernizovat nebo rozšiřovat strojní park. Ale dokud firma dokáže udržet výrobu a „nějak“ funguje, o software se tolik nestará. Přitom vhodně zvolené, ucelené informační řešení dokáže poskytnout mnohem lepší prostor pro úspory i další rozvoj.
Klíčem je konsolidace do informačního řešení takzvaně end-to-end, tedy pokrývajícího veškeré důležité oblasti a zastřešeného jedním kvalifikovaným dodavatelem. Ten je schopen navrhnout a udržovat optimální, efektivní architekturu a garantovat funkčnost jak jednotlivých částí informačního řešení, tak hlavně celku. Dlouhodobě s vámi na spolupracuje na vylepšování a průběžně reaguje na vaše aktuální potřeby.
Pokud tedy uvažujete o změně důležitého softwaru a procesů, přistupujte k výběru strategicky. Hledejte dodavatele, kteří nabízejí komplexnost a mají s ní prokazatelné reference. Ušetříte si nejen budoucí výdaje, ale především starosti.
Více se k tématu dočtete v časopisu IN-IT, čísle podzim a zima 2019.
Robert Fárek, ředitel realizace a člen představenstva společnosti ITeuro