Společnost FINIDR z Českého Těšína je jednou z největších tiskáren knih v Evropě. Ročně jich vyrobí přes 24 milionů a i díky tomu se její obrat blíží miliardě korun. Zaměstnává téměř 500 lidí, dodává na 45 trhů s více než 600 zákazníky. Klientský servis poskytuje v pěti jazycích. U založení tiskárny byl a dodnes stojí v jejím čele Jaroslav Drahoš.

Právě kvalitní servis a další služby zákazníkům jsou důvodem, proč se FINIDR dlouhodobě těší oblibě na tuzemském i na zahraničním trhu. Vše ale musí být podpořeno zajímavou cenou. U dodávky knih oceňují klienti rychlost a spolehlivost, navíc se nároky na tyto faktory v průběhu času výrazně zvýšily. Co dalšího se na poli knihtisku změnilo, prozrazuje Jaroslav Drahoš v rozhovoru.

Vloni oslavil FINIDR 25 let. Můžete se za nimi ohlédnout?
Je to především cesta, kterou se nám postupně dařilo úspěšně jít. Při založení jsme měli jasnou představu – do deseti let budeme největší tiskárna v Česku. Trvalo nám to osm let. Ostatní cíle nebyly možná tak ambiciózní. Jedním z nich bylo vždy zaplatit našim lidem výplatu v termínu. Jsem patřičně pyšný na to, že jsme tento cíl vždy splnili, přičemž v začátcích to nebylo jednoduché. Od začátku jsme chtěli rozvíjet obchod do zahraničí, ale nikdy jsme však nezapomínali na tuzemský trh. Stále spolupracujeme s mnoha zákazníky a dodavateli již od samotného vzniku společnosti. Lidé se sice vyměnili, ale vztahy zůstaly. Velmi si toho vážím a všem moc děkuji.

»PRO NÁS BYLO VŽDY PODSTATNÉ PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VÝROBY. PROTO JSME SI VYBRALI SYTELINE OD ITEURO A SYSTÉM JE PRO FINIDR STÁLE STĚŽEJNÍ.«

Jedním z těchto dodavatelů je i ITeuro, FINIDR patří k úplně prvním zákazníkům…
Spolupráce je nejen dlouhá, ale i úspěšná. Na začátku jsme hledali systém, který má stabilní jádro a je zaměřený na řízení výroby. Už tehdy jsme si informační systémy rozdělili podle filozofie, na které jsou postaveny. Jedna reprezentovala cestu, kdy je informační systém postaven okolo řízení výroby, ostatní agendy jsou satelity. Druhý přístup byl postaven okolo řízení ekonomiky a jedním ze satelitů pak bylo řízení výroby. Pro nás bylo vždy podstatné plánování a řízení výroby. Proto jsme si vybrali SyteLine od ITeuro, přestože byl tehdy implementační tým velmi mladý a málo zkušený. Ale věřili jsme, že je tato volba správná. Jsem rád, že to mohu s odstupem času potvrdit.

Pro FINIDR je SyteLine stále stěžejní. Důležité pro nás bylo i to, že jsme mohli s týmem ITeuro řešit náš rozvoj a další požadavky, které přicházely s velikostí společnosti.

Když se vrátíme k FINIDRu, kdo jsou vaši zákazníci?
Máme přes 600 stálých zákazníků. Nemohu a ani nechci nikoho vypichovat. Z dlouhodobého hlediska pracujeme od začátku s lídry českého trhu a významnými nakladatelstvími v řadě evropských států na západ od našich hranic.

Co dělá FINIDR pro to, aby byl největší v oboru?
Od začátku stavíme na atmosféře rodinného podniku. Při prvním vánočním večírku se nás sešlo devatenáct u jednoho stolu a bylo to úžasné. Udržet si takovou atmosféru je při naší velikosti stále náročnější. Přesto myslím, že se nám to alespoň zčásti daří. Věřím, že náš tým tuto atmosféru vnímá. Před několika lety například střední management sám inicioval, jako svou prioritu, vytvoření etického kodexu. Definovaných zásad se snažíme držet. Mně osobně se líbí heslo jednoho supermarketu „tady je svět ještě v pořádku“. Pokud je něco špatně, pojďme o tom hovořit a vyřešit to, jen tak můžeme jít dál. K pětadvacátému výročí jsme si udělali radost a vydali vlastní knihu, v níž jsme nechali lidem prostor, bez jakékoliv korekce, vyprávět svůj příběh, který s FINIDRem prožili. Pokud někdo hledá výzvy a chce růst, tak mu FINIDR dává příležitost.

Když se budeme bavit o technologiích, na kterých vyrábíme, snažili jsme se vždy dosáhnout kvality a produktivity, která byla a je srovnatelná s nejlepšími na trhu. Nejdříve to bylo se staršími stroji, v současné době investujeme vždy do toho nejlepšího, co na trhu existuje. Na konci prosince jsme objednali dva nové tiskové stroje, které nás v kvalitě a produktivitě opět posunou výrazně dál. A to v míře, která nebyla možná před dvěma, natož dvaceti lety.

Rozvíjejí se stejně i technologie, které nejsou vidět, tedy ty informační?
Určitě ano, úzce to spolu souvisí. Kdysi trvala příprava jednoho tiskového archu okolo padesáti minut. V současné době má tiskový stroj, který je čtyřikrát větší a dvakrát rychlejší, průměrnou dobu přípravy pod šest minut. Nové stroje budou mít přípravu ještě kratší. Aby se využil potenciál těchto strojů, musíme k tomu vytvořit podmínky – dobrý plán výroby, zajištěný návoz materiálu a zajištění podkladů podle požadavků výroby. Vše na sebe musí navazovat. Jádrem systému SyteLine je plánování a právě díky úspěšné implementaci jsme mohli reagovat na změny, které výrobu knih takto zrychlily.

»PO AUTOMOTIVE JSME BYLI DALŠÍM OBOREM, KDE SE ZAČALY ZAVÁDĚT PRINCIPY ŠTÍHLÉ VÝROBY.«

Jaké byly milníky na cestě růstu?
Jedním z hlavních byl rok 2006, kdy jsme poprvé nakoupili nové tiskové a knihařské stroje. Předtím jsme používali starší stroje, které sice dokázaly splnit naše nároky na kvalitu, ale jejich produktivita někdy zaostávala. V roce 2012 jsme tyto stroje nahradili za úplně to nejlepší, co bylo na trhu k dispozici. Klíčové však nikdy nebyly stroje, ale lidé. I nejnovější stroje nelze bez lidí dobře používat. Byli jsme po automotive dalším oborem, kde se začaly zavádět principy štíhlé výroby. Lidé jsou pro nás stále klíčoví, proto jsme před více než deseti lety udělali dohodu s krajem a Albrechtovou střední školou a v Českém Těšíně se otevřel polygrafický obor. Nyní je na této škole už třetím rokem otevřen také obor tiskař. Snažíme se zaujmout mladé lidi, aby hledali cestu k našemu krásnému řemeslu.

Když je lidí nedostatek a zároveň se skloňuje Průmysl 4.0, dovedete si představit plně automatizovanou výrobu a pracovníky pouze v kancelářích?
Máme sice mnoho sofistikovaných strojů, ale upřímně říkám, že si výrobu při naší zakázkové náplni a různorodosti knih opravdu nedovedu bez spousty zkušených lidí v provozu představit. Výrobek ze železa může robot snadno uchopit, s papírem se však musí manipulovat jinak. Zaplaťpánbůh, s velkým důrazem na to slovo, je náš proces výroby jedinečný. Mít lidi, kteří proces umějí, je a bude velká konkurenční výhoda. Snažíme se automatizaci a novinky využívat k tomu, abychom pracovali ergonomicky a pomáhali lidem v procesu, abychom byli efektivnější a produktivnější.

Zajímáte se osobně o nové technologie, například konfigurátor, který se u vás čerstvě využívá?
Určitě. Nejdu sice dopodrobna, ale u každého z dlouhodobých projektů potřebuji vědět, proč vyčleňujeme kapacity a co můžeme od toho očekávat.

Od konfigurátoru očekávám obdobu automatizace výroby. Zatímco lidé si většinou představují robotickou ruku, která něco přesouvá z místa A do místa B, pro mě je důležitá automatizace jakéhokoliv procesu včetně přípravy dat, manipulace, přípravy zakázky, vytvoření technologických postupů. Zpracování zakázky s jasnými parametry a výstupy nám urychlí a zkvalitní plánování i přípravu technologických podkladů pro výrobu. Věřím, že nás opět posune o značný kus dál.

Jaroslav Drahoš

Je spoluzakladatelem, ředitelem a dnes jediným vlastníkem tiskárny FINIDR. Jako čtenář preferuje odbornou literaturu. Ve volném čase rád cestuje a při túrách s batohem na zádech poznává nová místa a jejich obyvatele. I když nevyhledává přelidněná města, učaroval mu New York.

Článek najdete v časopisu IN-IT, čísle jaro a léto 2020.